Domů > Nezařazené > Projev Terezie Pokorné z demonstrace 25.3.

Projev Terezie Pokorné z demonstrace 25.3.

Děkujeme všem přítomným na demonstraci Za Česko kulturní za podporu. Na těchto stránkách budeme zveřejňovat také proslovy z demonstrace. Zde je první z nich od Terezie Pokorné:

Dobrý den!

Situace, která letos nastala napříč celou českou kulturou, nemá od roku 1989 obdoby. Hrozí, že v nejbližších měsících přestanou vycházet kulturní časopisy, hrát divadelní soubory, nevyjdou důležité knihy a neuskuteční se velmi mnoho dalších kulturní akcí s celostátní působností. Svádět tento stav na hospodářskou krizi je věrolomné, mimo jiné proto, že rozpočet ministerstva kultury radikálně omezen nebyl.

Na výzvy k řešení toto ministerstvo nereaguje buď vůbec, nebo nekompetentně. Přidává-li k tomu v poslední době navíc aroganci a rétoriku normalizačních let, začíná být důvod k obavám, jestli tu nejde ještě o mnoho víc, než by se mohlo zdát.

Ministrův tajemník před několika dny v tisku označil živé umění za ?osobní zájem? jednotlivců, který stojí proti zájmu státu jako celku. Kulturu postavil do protikladu k ekonomickým potřebám a zástupce kulturní a akademické veřejnosti do protikladu k ?lidem bez práce a s nejistou finanční budoucností?. Chyběla už jen marxistická poučka o ?základně a nadstavbě?, důvěrně známá těm, kdo zažili totalitu. Ministr kultury dnes v televizi nechtěl svoji oponentku pustit ke slovu, prohlásil, že za grantové podpory loňského roku by jejich příjemci měli ministerstvu děkovat a samo ministerstvo přirovnal k rodiči, který se musí starat především o své vlastní, a nikoli cizí děti. Za vlastní děti přitom považuje velké příspěvkové organizace typu Národního divadla nebo České filharmonie, za děti cizí celou ostatní živou kulturu.

Mezinárodní konferenci o kreativitě si tedy dovoluje pořádat ministerstvo, jehož představitelé se nedokážou k živé kultuře ve vlastní zemi přihlásit, natož aby napomáhali její důstojné existenci. Ministerstvo, jehož představitelé zjevně nemají potuchy o tom, jak je kultura chápána ve vyspělých státech, k nimž chce Česká republika patřit.

Ve vyspělých státech je totiž, jak známo, umění a kultura považována nikoli za osobní, ale za celospolečenský zájem.

Ve vyspělých státech také vědí, že zájmy umění a kultury nejsou v protikladu, ale v souladu se zájmy ekonomickými.

A vědí tam i to, že lidé působící v oblasti umění, kultury a vzdělání nejsou žádní paraziti a žebráci sdružení v jakýchsi zájmových kroužcích, ale pracující tvůrci hodnot nezastupitelných pro celou společnost.

Český ministr kultury nicméně obsazuje v roce 2009 sám sebe do role otce, který nemíní diskutovat, který se hodlá postarat jen o pár svých vyvolených dětí a který od nich pak ovšem očekává především vděčnost. Vize budoucnosti české kultury je to krásná: Velký otec-ministr, Národní divadlo, Česká filharmonie, několik dalších příspěvkových organizací a nekonečné díky.

Jediná potíž je v tom, že kreativita, neboli svobodná tvorba a myšlení se do tohoto obrazu vejdou jen těžko.

Terezie Pokorná, šéfredaktorka kulturního čtvrtletníku Revolver Revue, spoluautorka dopisu účastníkům Fora pro kreativní Evropu

Jan Vávra Nezařazené

  1. Bez komentářů.
  1. Žádné zpětné odkazy