KULTURQUELL – evropský kulturní think tank

Čtvrtek 24. května 2012 v Plzni

Více info a registrace na www.openthinktank.cz

Evropský kulturní think tank je nová forma poloveřejné diskuse. V osmi plzeňských restauracích se můžete ve čtvrtek 24. května sejít se zajímavou osobností a promluvit s ní z očí do očí. Jsou to lidé z politiky, byznysu a kultury, kteří ovlivňují veřejné mínění a  svými aktivitami napomáhají společenským změnám. Setkání se uskuteční v plzeňských restauracích mezi 13 až 15 hodinou.

Čas rozhovoru vám změří orosená sklenice plzeňské dvanáctky. Než vám spadne pěna, můžete mluvit o tom, co Vás zajímá a co Vás napadá ke kultuře a podpoře kreativity evropském, globálním i lokálním měřítku.

Kdo bude diskutovat?

z České republiky se dostaví Kateřina Šedá výtvarnice Karel Janeček Nadační fond proti korupci Josef Mištera Ústav umění a designu při ZČU Radek Špicar The Aspen Institute Prague Petr Gazdík hnutí Starostové a nezávislí Jakub Mareš architektonická skupina Posedlí Zuzana Slezáková Animánie Plzeň Ondřej Liška Strana zelených Vladimír Kokolia malíř a grafik Tomáš Froyda Plzeň EHMK 2015 Pavel Mandys Magnesia Litera Jan Janák CrossCafe Plzeň Zbyněk Baladrán výtvarník Anna Chalušová Kulturní centrum DEL ARTE Plzeň Tomáš Vaněk výtvarník, pedagog AVU Praha Lukáš Bellada programátor, human joystick Tereza Raabová Economic Impact Eva Beránková oděvní designérka Petr Fischer redaktor České televize Petr Lešek Projektil architekti Martin Šampalík The Pub - Pilsner Unique Bar Jaroslav Bláha grafické studio Petrohrad Irena Velichová kulturní manažerka Roman Kropáček RTI cz – rozhlasové vysílače, Plzeň Sláva Sobotovičová výtvarnice Martina Voráčková Animánie Plzeň Michal Klíma bývalý ředitel vydavatelství Economia Josef Šlerka Nová média FF UK Praha

z Evropy přijedou Lia Ghilardi Noema Culture and Place Mapping, Velká Británie Jan Willem Sieburgh bývalý ředitel Rijksmuseum Amsterdam, Holandsko Nele Hertling A Soul for Europe, Německo Gerald Lidstone Institute for Creative and Cultural Entrepreneurship, Velká Británie Pia Areblad TILLT - spolupráce mezi sektory kultury, podnikání a veřejné sféry, Švédsko Neil Peterson Liverpool EHMK 2008, Velká Británie Anna Vondráčková KEA European Affairs, Belgie Anne Gombault Museum Management, Bordeaux Management School, Francie Torsten Reitler Trans Europe Halles - evropská síť nezávislých kulturních center, Německo Charlotte Fouchet Francouzský institut v Praze Anja Decker INEX – Sdružení dobrovolných aktivit, ČR/Německo

REZERVUJTE SI OSOBNÍ ROZHOVOR! Vše podstatné naleznet na www.openthinktank.cz anebo na facebooku:

http://www.facebook.com/events/283717701721421/

Následující den, tedy 25. května 2012 se uskuteční odborný seminář

Město přátelské kultuře / Culture Friendly City.

Seminář je určen pro kulturní organizátory, veřejnou správu a podnikatele z regionů a měst České republiky. Nabízíme našim městům bližší seznámení s projektem EHMK a příležitost k pracovnímu setkání se zahraničními hosty Kulturquellu - evropského kulturního think tanku. Pro registraci kontaktujte Olgu Škochovou na olga.skochova@seznam.cz.

Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu (.pdf)

Musíme konstatovat, že ministerstvo zatím nedostatečně komunikuje s odbornou veřejností, zda vyhoví žádosti Za Česko kulturní k udržení minimálně rozpočtu loňského roku pro granty na živé umění. Navíc nedokáže ani včas dát všem účastníkům řízení vědět, jaké jsou výsledky grantů. V Zásadách vlády o tom mluví část II, bod 5, zde uvádíme pro přehlednost výňatek ze Zásad:

Iniciativa Za Česko kulturní už dala podnět k prošetření této situace Radě vlády pro neziskové organizace.

Současný stav na webu MKČR, 6.3.2012

Její celou odpověď si můžete prostudovat zde:

Odpověd ministryně kultury na otevřený dopis Za Česko kulturní (.pdf)

Uveřejňujeme nyní naší reakci, která shrnuje naše obavy z dalšího vývoje:

V Praze, dne 24.2.2012

Vážená paní ministryně,

Bohužel musíme konstatovat, že Vaše odpověď na náš otevřený dopis není odpovědí na náš dopis. Je pouhým formálním vyjádřením náhledu na rozpočet, podsouváním čísel v jiné perspektivě, snahou o velice zkreslené vnímání současné situace. Tím hlavním jmenovatelem Vašeho dopisu je bohužel okázalá marginalizace akutních problémů, které hrozí celé oblasti živého umění.

Ministerstvo má nejvyšší rozpočet za posledních 10 let, to je jasný fakt. Tvrdíte ale, že většina navýšených prostředků směřuje do kofinancování vázaných prostředků z Evropské unie. Působí to tak, jakoby se ministerstva kultury ta více než miliarda navíc ani netýkala, ale opak je pravdou. Na toto vázané kofinancování jste museli najít v resortu prostředky. A našli jste je nekoncepčním škrtáním v oblasti, která je páteřní hybnou silou pro českou kulturu a dlouhodobě podvyživená. Dovolte nám příměr: je to jako by si někdo na splátku svého ferrari (které musí splatit, protože je vázaný smlouvou), chtěl půjčit od člověka, který je rád, že zaplatí jídlo a nájem. V těchto dnech byla zveřejněna Zpráva o státní podpoře umění 2011, kterou vydal Institut umění – Divadelní ústav (tedy Vaše odborná příspěvková organizace). Tato zpráva je v naprostém rozporu s Vaší odpovědí. Mimo jiné ukazuje na neplnění řady klíčových úkolů, zmatečnou administraci a nerovnoměrné financování příspěvkových organizací vůči programům na podporu neziskového sektoru.

Můžete nám prosím odpovědět, na které projekty konkrétně jdou prostředky z EU, když už zapříčinily škrty v oblasti, kde je to nejméně vhodné? Ministerstvo nevědělo, že tyto prostředky bude muset alokovat? Proč citlivě úměrně tomu nesestavilo rozpočet?

Oblast, která je trvale nesmyslně ohrožována, tedy oblast živého umění je v rámci Vašeho úřadu v gesci konkrétních lidí. Jaký mají tito pracovníci skutečný vliv a skutečnou odpovědnost v sestavování rozpočtu MKČR? Situace je opravdu velmi vážná, a proto nás zajímá, jaké důsledky tito lidé ponesou za dlouhodobou devastaci živého umění v České republice.

Závěrem našeho dopisu Vás chceme požádat o návrh konkrétního řešení vzniklé situace. Ve Vašem dopise jsme na to nedostali odpověď. Za Česko kulturní hovoří za široké spektrum kulturních neziskových organizací v České republice a všechny tuto komunikaci pečlivě sledují. Rádi bychom Vás upozornili, že přezíravý postoj ministerstva k těmto vážným problémům může vést k bouřlivým reakcím uvnitř kulturní obce.

Budeme vděčni za Vaši rychlou a kompetentní odpověď.

Iniciativa Za Česko kulturní

Celý dopis ke stažení zde (v pdf).

Masakr kultury pokračuje

Tvůrci státní kulturní politiky omezují živé umění. Talenty nám tak mohou utéct do ciziny

V závalu „skutečných problémů“ (sloučení oper, příspěvkové organizace, církve), jejichž řešení před veřejností vykazuje Ministerstvo kultury ČR jako svoji činnost, se jakoby ztrácí jeden zdánlivě marginální, ve skutečnosti však zcela tragický lapsus. Totiž, že letos bude na granty zase o nějakých 23% méně peněz než vloni. Děje se tak v době, kdy ministerstvo hospodaří s historicky nevětším (sic!) rozpočtem za posledních 10 let. Že miliarda navíc pochází z dotace EU a škrty v grantech jsou důsledkem jejího dofinancování, nás vlastně nemusí zajímat - je to věc vnitřního rozpočtu resortu. Ptejme se spíše, jakou kulturní politiku tímto náš stát sleduje. Pokusme se uhodnout, proč MK grantovou sféru podceňuje, ba považuje za téměř postradatelnou (víme, že snížení o 23%  už bude pro velkou část dlouhodobých kulturních projektů zcela zničující). Předpokládejme při tom, že pracovníci MK si za svými kroky stojí a mají pro ně vysvětlitelné koncepční důvody (jinak bychom museli připustit možnost, že tam vládne chaos a to by bylo zlé.)

Budiž tedy řečeno, že ony granty, které jsou letos omezovány, pomáhají udržovat při životě celou oblast kultury, kterou tvoří např. malá divadla, festivaly, hudební soubory, kulturní časopisy, taneční scény, multimediální projekty, výstavy a pod. Je to ta sféra, kde vznikají nová díla, nové nápady, myšlenky, objevují se nové talenty – proto se někdy označuje pojmem „živé umění“. Je to doména pestrosti, kreativity, inspirace, inovace. Z jistého pohledu je tedy ze všech oblastí kultury tou nejvýznamnější, ačkoli její podíl na rozpočtu resortu je zanedbatelný (letos 3%, dříve max. 8%). Když se oproti tomu podíváme na programy České filharmonie nebo opery Národního divadla, zjistíme, že se tu téměř výhradně pěstuje repertoár 19. století. Tyto velké instituce tedy mají spíše úkol uchovávat kulturní dědictví minulosti, což je činnost bezesporu důležitá a potřebná, ale nikoli inovativní. Nová díla vážné hudby nevznikají na objednávky České filharmonie. Vznikají v prostředí festivalů soudobé hudby, skladatelských spolků, komorních souborů, tedy ve sféře, která u nás funguje na bázi grantových programů. Právě tak i nové talenty některých oborů se nerodí v příspěvkových organizacích. Objevují se často právě ve sféře experimentujícího živého umění a „kamenné“ instituce je berou na vědomí až s mnohaletým zpožděním. (Národní divadlo „objevilo“ bratry Formany až po té, co za 20 let umělecky vyrostli na vlastních projektech a díky grantům.)

Jestliže se tedy tvůrci státní kulturní politiky rozhodli omezit živé umění, říkají nám tím, že rozvíjení současné tvořivosti nepovažují za důležité, ale dávají přednost konzervování kulturních hodnot minulosti. I to je jedna z možných koncepcí. Koneckonců, když to domyslíme do krajností, nemuseli bychom podporovat domácí tvorbu vůbec. Umělecké talenty se nám i přes to budou nadále objevovat, jen s tím rozdílem, že někde v zahraničí a my je za pár let budeme dovážet. Právě tak můžeme importovat umělecká díla, nové tvůrčí postupy, nápady, projekty. Je to podobné jako se základním výzkumem ve vědě – nemusíme ho mít. Ovšem stáváme se tím zemí konzumu, dovážející inovace ze zahraničí, místo abychom byli zemí kreativity, kde věci vznikají.

A to je špatná kulturní politika. Právě kreativita je totiž tím, co živá kultura vyzařuje do celé společnosti. Člověk, kterého zasáhne zážitek z okouzlujícího divadelního představení, nebo ho zneklidní provokující výstava, má druhý den více chuti sám něco tvořit a ať již vykonává jakoukoli práci, přistupuje k ní s větší fantazií. A nevadí, že příjemci nového umění představují malé procento populace, protože skrze ně se stimulující podněty umění promítají do výkonů celé společnosti. Lze to prokázat srovnáním se zeměmi, které v minulosti do rozvoje umění štědře investovaly. Jsou to tytéž země, které mají dnes lepší výsledky než my nejen v uměleckých, ale i v technických oborech.

Ale mohli bychom mluvit i o více měřitelných věcech: o multiplikačních efektech kulturních akcí, o ekonomickém přínosu exportu umění, o nutnosti podpory kultury v regionech, o vlivu kultury na prevenci kriminality. Mohli bychom také konstatovat, že umění prostě zušlechťuje člověka, stejně jako víra (a přestože ne všichni jsme věřící, podporujeme církve). Mohli bychom zmínit obraz Česka ve světě – úspěšně nás reprezentuje vrcholový sport (však se do něj investovalo), ale třeba v hudbě už to není taková sláva. Argumentů je ažaž.

Takže dost výmluv na ekonomickou recesi! Peněz není málo. Je jich přesně tolik, kolik do kultury chceme jako společnost investovat. Ale aby naše investice byla efektivní, požadujme od odpovědných osob jasnou formulaci toho, kam by v rozvoji kultury měla směřovat naše země, proč a jakými prostředky toho bude dosaženo.

Zástupci různých uměleckých oborů sdruženi v iniciativě Za Česko kulturní zasílají ministryni kultury Aleně Hanákové otevřený dopis. Upozorňují v něm na fakt, že i přesto, že má ministerstvo kultury v roce 2012 o miliardu vyšší rozpočet, dochází k historicky nejvýraznějším škrtům v grantech pro živé umění. V roce 2012 bude podpora živému umění dokonce nejnižší za posledních 10 let! ?Už stav loňského roku byl takřka na hranici přežití, pro mnoho organizací a akcí toto bude poslední rána,? míní zástupce iniciativy Jan Vávra.

Navíc nemůže zůstat bez povšimnutí, že ministerstvo v současném rozpočtu navyšuje své mandatorní výdaje na svůj vlastní provoz, na umělcích přitom šetří. ?V rozpočtu na rok 2012 jsou opět bohatě navýšeny výdaje spojené zejména se správou nemovitostí a majetku svěřeného do péče MKČR a není brán zřetel na podporu a rozvoj lidského kapitálu v české kultuře,? upozorňují zástupci iniciativy dále v dopise. Otázku, zda se současné ministryni podaří vypořádat se s ?dědictvím? Jiřího Bessera a jeho předchůdců nechává dopis otevřenou a zástupci iniciativy chtějí hledat východisko ze současné krizové situace přímo s ministryní.

Úplné znění dopisu zde:

Otevřený dopis ministryni kultury, 17.1.2012 (.pdf)

Více v zápisu:

Zápis ze schůzky Za Česko kulturní a MK 4.3.2011

Zápis ze schůzky Za Česko kulturní a MK 12.1.2011

Zatím poslední schůzka na ministerstvu proběhla 4.3.2011 a zápis z ní naleznete na těchto stránkách velmi brzy.

Jednalo se nám o malé příjemce grantů ministerstva kultury (MK ČR). Tyto organizace tvoří páteř českého živého umění. Nikdo zatím nezmapoval, jak tyto organizace fungují, co jedna koruna investovaná do těchto subjektů pro stát znamená.

Analýza ukázala, že stagnující a snižující se granty ministerstva mají efekt na vlastní aktivitu organizací a ostatní příjmy a zdroje financování těchto subjektů. Proto raději používáme slovo investice než dotace, protože každá investovaná koruna do těchto organizací a aktivit se státu několikrát vrátí.

Analýzu můžete stáhnout v PDF zde.

Analýza ukázala zhoršující se situaci na české kulturní scéně. Statistické šetření hledalo odpověď na otázku, v jakém stavu je typická česká kulturní organizace. Odpověď je jednoznačná. Snížení objemu dotací v posledních letech zasáhlo typickou českou kulturní organizaci mnohem hůře, než by odpovídalo poměrnému rozdělení škrtu mezi všechny žadatele o grant.
(pozor, nejedná se o prostý průměr mezi největší a nejmenší, ale o tzv. medián)

Typická česká kulturní organizace:

• je spíše malá
• nemá vlastní zaměstnance
• zaměstnávaným osobám nemůže zajistit trvalý ani průměrný příjem
• po snížení celkového objemu dotací, taková typická kulturní organizace zaznamenala radikální propad i svých příjmů a je nucena tlumit svou činnost.

Analýza konstatovala: ?Ačkoli dotace MK ČR mají umožnit existenci zejména menšinovým formám umění a kultury, nerovnost v distribuci dotací mezi malými a velkými organizacemi narůstá. Obce nemohou příjmy narovnat, protože rozhodují ještě více než MK ČR ve prospěch velkých kulturních akcí, na úkor menších organizací a tedy i na úkor pestrosti kulturní nabídky.?

Kritéria dotační politiky tak nutí kulturní organizátory pořádat mainstreamovou zábavu, která jim přinese větší návštěvnost, ale ohrožuje pluralitní a invenční charakter kulturních podniků. S důsledky tohoto přístupu se již nyní potýkáme v oblasti exportu naší kultury. V zahraničí totiž očekávají umění objevné, čerstvé a něčím zvláštní, aby byl zjevný důvod je dovážet. Analytik Institutu umění Bohumil Nekolný upozorňuje na varovné signály: ?Za posledních pět let klesla naše schopnost kulturního exportu o 20 %. To platí pro celý segment divadlo, ale neziskový sektor (viz Statistika kultury 2008, NIPOS Praha), tedy divadla, založená občanskými sdruženími či obecně prospěšnými společnostmi byla flexibilní a u nich naopak za pět let počet představení v zahraničí stoupnul.?

Nestatní neziskové organizace v posledních letech zásadně zvýšily svoji aktivitu a jsou jediným příslibem toho, že dokáží vrátit naše umění na světovou scénu a trh. Nyní ale sektor ztrácí sílu. Nemá finanční kapacitu vytvářet nová pracovní místa, a musí tedy klíčové pracovníky udržovat na volný umělecký poměr nebo jako OSVČ. Příjmy v sektoru jsou hluboko pod průměrnými příjmy v ČR ? průměrný příjem pracovníka v neziskové kulturní organizaci je 15 558 Kč, což se rovná zruba dvou třetinám celostátního průměru.

Z průzkumu vyplývá, že nestátní neziskové organizace vyprodukovaly zhruba 20 000 aktivit ročně (z toho cca 3 000 původních). Počet původně vytvořených aktivit kvůli snižujícím rozpočtům ale klesá, přestože stále roste počet příjemců těchto aktivit. Kolem 5 milionu obyvatel za rok se zúčastní umělecké aktivity pořádané nestatní neziskovou organizací.

Nezávislou analýzu provedla pro iniciativu Za Česko kulturní společnost DataMind, s.r.o. ve spolupráci s Institutem umění-Divadelním ústavem. Zpracovatel oslovil celkem 480 subjektů (typu neziskových organizací), které usilovaly o některý z grantů ministerstva kultury.

K Analýze napsal komentář Bohumil Nekolný z Institutu umění-Divadelního ústavu, společně s tiskovou zprávou jej naleznete v sekci Dokumenty.

Analýza vznikla za podpory Institutu umění-Divadelního ústavu a Nadace Open Society Fund Praha.

Nic před vámi neskrýváme, a proto dáváme k dispozici kompletní zápis z jednání. Ministerstkým úředníkům jsme také představili jako prvním naší Analýzu vlivu poskytování dotací ze státního rozpočtu neziskovým organizacím v oblasti kultury.

Konkrétní body jednání, výsledky a přísliby do budoucna nalezente ke stažení zde:

Zápis ze schůzky MK a Za Česko kulturní 13.12.2010

Na základě výsledků Otevřeného kulturního think tanku v Praze 8. a 9. října 2010

První Otevřený kulturní think tank navazoval nit české debaty o kultuře a podpory kreativity. První den se uskutečnil v osmi pražských kavárnách. Kdokoli si mohl rezervovat půlhodinový rozhovor s některou z 36 osobností z byznysu, politiky, kultury? Všechny osobnosti a každý z 86 diskutujících z řad veřejnosti před vstupem do debaty stručně formulovali své názory na témata kultury a podpory kreativity v Česku. Z názorů formulovaných samotnými účastníky jsme vytvořili tři diskusní stoly, u kterých všichni společně debatovali druhý den. Ve třech debatních sekcích lidé vyjadřovali své názory na následující otázky:

1. Ekonomická otázka: Spojovat kulturu s ekonomikou?
2. Otázka umění: Říká nebo neříká nám něco současné umění?
3. Politická otázka: Jsou umění a kultura společnosti k něčemu?

Výsledek společných 40 minutových debat byl nad očekávání dobrý. Chtěli jsme vědět, o čem má smysl dál diskutovat, na jaké otázky se zaměřit, kam debatu směřovat, aby časem přinesla konkrétní návrhy řešení. Účastníci Otevřeného kulturního think tanku poukázali na 12 klíčových otázek.

Celý dokument výstupů z Otevřeného kulturního think tanku naleznete zde:

http://www.zaceskokulturni.cz/wp-content/uploads/2010/11/openthinktankresume.pdf

A také si můžete prohlédnout fotografie z akce:

http://www.zaceskokulturni.cz/akce/think-tank/fotogalerie-otevreny-kulturni-think-tank/